Zveřejněno 19. 12. 2018

Vánoce v Evropě tisíckrát jinak: Ve Švédsku nosí dárky kozel, na Islandu obchází krvelačná kočka

Autor: Green Ways
Magazín
Zajímavosti

Podobně jako se oslavy vánočních svátků liší rodinu od rodiny, nalezneme větší či menší rozdíly i v různých evropských zemích. Důvodů je více – geografická poloha, historie a tradice, větší podíl protestantů nebo katolíků… Pojďte se s námi podívat, jak se Vánoce slaví v Polsku a na Slovensku, ale také na Islandu, ve Švédsku nebo ve Francii.

Naše země: Polsko, Česká republika a Slovensko

Například v Polsku začíná předvánoční čas již adventním obdobím. Vzhledem k silné křesťanské tradici jsou čtyři týdny před Vánocemi ve znamení slavnostního setkávání s rodinou a přáteli, rozjímání a též půstu.

A jak to v Polsku vypadá na Štědrý den? Dárky se rozdávají už s první hvězdou na obloze. Nosí je buď svatý Mikuláš, nebo v jižních oblastech Ježíšek. V Kašubsku u Baltského moře ale dárky nosí hvězdička.

Štědrovečerní večeře je pro všechny polské rodiny tím nejsvátečnějším okamžikem v roce. Začíná se předčítáním evangelia o narození Ježíše Krista a společnou modlitbou. Nejdůležitějším momentem celého večera je pak lámání posvěcené oplatky hlavou rodiny, která se o ní podělí se zbytkem lidí u stolu. Tento akt symbolizuje smíření, lásku, sounáležitost, a zejména odpuštění.

Samotná hostina se skládá z dvanácti chodů – to symbolizuje počet měsíců v roce, a hlavně pak počet apoštolů. Nejčastěji se podává boršč z červené řepy, houbová nebo rybí polévka, štědrovečerní ryba či krocan, zeleninové saláty a švestkové nebo hruškové kompoty. O půlnoci se pak většina Poláků vydává na pastýřskou mši zvanou Pasterka.

České a slovenské předvánoční období se od sebe příliš neliší. V obou zemích se slaví adventní neděle, za dětmi chodí Mikuláš s andělem a čertem, lidé se postí.

K největším rozdílům dochází na Štědrý den. Zatímco v Česku je na stole obvykle rybí polévka, na Slovensku se servíruje kapustnica, tedy něco na způsob zelňačky. Hlavním jídlem je v obou zemích ryba. Nemusí to být nutně kapr, ten se ostatně na Slovensku začal v rámci štědrovečerní hostiny objevovat až po 1. světové válce, a to zejména díky českému vlivu.

Jako přílohu mají obě země bramborový salát. Slováci i Češi si štědrovečerní večeři spojovali odedávna s blahobytem a hojností. Pod ubrus se proto kladly mince, v Česku kapří šupina pro štěstí. Ke stolu směl pohoštění nosit pouze jeden člověk, obvykle paní domu, nikdo další neměl od stolu vstávat, protože to přinášelo smůlu. Teprve poté se rozbalují dárky. Menší část Čechů, avšak velká část Slováků pak hojně vyráží na půlnoční mši.

Vánoce v jiných evropských zemích: Ve Švédsku kozel, na Islandu krvežíznivá kočka

Kupříkladu v Itálii se dárky dříve dětem nosily až na Tři krále, v posledních letech se již ovšem Itálie sladila s většinou Evropy a dárky děti dostávají už na Štědrý den. Každá evropská země nebo národ má pak své vánoční tradice, zvyky a rituály, jejichž výčet by vydal na několik samostatných článků. Na obrázku proto najdete výběr těch nejzajímavějších nebo nejzvláštnějších:

Nastavení soukromí a cookies 🍪

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s našimi zásady ochrany osobních údajů a cookies. Svá nastavení můžete kdykoli změnit.